Změna přichází, když něco končí a zároveň něco jiného začíná. Jednu změnu žijeme právě teď. Jak velká ta změna je a bude jen tuším. Co přinese? Na to se ve svém článku zaměřil umělec a spisovatel Martin Patřičný.

Francesca Melandri a Marek Šindelka debatovali na jednom ze závěrečných setkání Světa knihy Praha 2022 o tom, jak se liší tvorba knih a scénáře. Oba se věnují psaní literatury a scénáristice. Melandri je dokonce pod jedním filmem podepsaná jako režisérka. Jejich vhled do tématu byl proto velmi praktický.

Přestože měla beseda s Luigim Zojou a Tomášem Sedláčkem název Všechny cesty vedou k filozofii, řečníci se nakonec shodli na jiném závěru. Na jednom pódiu se sešel známý italský psychoanalytik a spisovatel Zoja s ekonomem, filozofem a pedagogem Sedláčkem. Setkáním provázel dramaturg Světa knihy Guillaume Basset.

Nechybělo mnoho a oblíbení autoři Martin Vopěnka a Guido Sgardoli by dnes nebyli hosty Světa knihy Praha, ale navštěvovali bychom je ve veterinární ordinaci nebo v kanceláři odborníků na jadernou chemii. Právě tato povolání totiž vystudovali, aby je nakonec vyměnili za psaní knih.

Závěr ukrajinského programu v sekci Literatura jako hlas svobody patřil mladé ukrajinské novinářce pracující pro světová média Natalii Humeňuk a českému žurnalistovi, zástupci šéfredaktora časopisu Respekt Tomáši Brolíkovi.

Setkání s italskou autorkou Stefanií Auci proběhlo pod taktovkou překladatelky jejích knih Alicí Flemrovou.

V sále Literatura jako hlas svobody představila svou knihu Katovo poslední přání ukrajinská autorka Jevhenija Kononenko za přítomnosti překladatelky svého díla Jiřiny Dvořákové.

Maďarský autor György Spiró si v románu Diavolina zvolil jako vypravěčku služku, později ošetřovatelku a lásku Maxima Gorkého Olympiadu Čertkovovou. V debatě nad touto zajímavou knihou se sešli na Světě knihy Praha překladatel Robert Svoboda, Evžen Gál z katedry středoevropských studií a publicista a nakladatel Zdenko Pavelka.

Letošní už jedenácté předávání Ceny Jiřího Theinera bylo v několika ohledech jiné. Hlavní změnou je její zaměření. Až dosud byla Cena určena osobnosti nebo instituci působící v zahraničí a významně přispívající k šíření a propagaci české kultury ve světě.

Nechybělo mnoho a oblíbení autoři Martin Vopěnka a Guido Sgardoli by dnes nebyli hosty Světa knihy Praha, ale navštěvovali bychom je ve veterinární ordinaci nebo v kanceláři odborníků na jadernou chemii. Právě tato povolání totiž vystudovali, aby je nakonec vyměnili za psaní knih.

Proč má jezevec tak špatnou pověst v české literatuře? A platí to i pro ukrajinské knihy pro děti? A jak jsou na tom veverky? Spisovatel Marek Toman se na Světě knihy Praha ocitl v roli moderátora a pokládal záludné otázky dvěma autorkám píšícím (nejenom) pro děti. Ukrajinská spisovatelka Kateryna Michalicyna představovala dvě díla určená menším...

Italské autorky Stefanii Auci a Violu Ardone spojuje hned několik rysů. Narodily se ve stejný rok, obě se věnovaly učení, píší o Sicílii a ve svých románech se noří do historie. A právě dějiny a jejich zpracovávání se stalo hlavním tématem sobotní diskuze autorek na Světě knihy.