Sam Holland: Policejní práce mě fascinuje

Propracované postavy, perfektně vystavěný děj, dobře dávkovaná hrůza, a nakonec očista

a odhalení původce oné hrůzy. To jsou příběhy Sam Holland, vynikající americké autorky thrillerů, která je letos jedním ze zahraničních hostů vydavatelství Euromedia na veletrhu Svět knihy Praha.

Co by měl čtenář cítit, když zločinec dojde odplaty? Dobře vykonanou pomstu, úlevu, radost, touhu po dalším takovém mordu?

Můj cíl, když začínám s každou knihou, je vždycky stejný: vytvořit podmanivý příběh, který čtenáři nedokážou odložit, a vyprávět to očima postav, které si zamilují. A to včetně vraha. Pro mě je důležité, aby pachatel zločinů měl motiv – může být překroucený a manipulovatelný, ale dává mu smysl. I když nám ne. A já vždy doufám, že čtenář má "aha" moment – zjevení o tom, jak se na konci všechny dílky skládačky spojí, což v nich zanechá pocit uspokojení, že spravedlnosti bylo učiněno zadost. A doufejme, že i touhu přečíst si mou další knihu!

Jste psycholožkou a mozky sériových vrahů vás vždy zajímaly. Proč lidé vraždí?

Odpověď na to, proč lidé zabíjejí, je různorodá. Ale lidé, kteří studují vrahy, našli nějaké společné jmenovatele. Za prvé, mozky vrahů sdílely vzácný vzorec nízké mozkové funkce v určitých částech čelního a spánkového laloku – část spojenou se sebekontrolou a empatií. Omezení aktivity těchto částí mozku může naznačovat nedostatek morálního uvažování. Za druhé, mnoho z nich má určitý gen společný, nejznámější je gen válečníka. A nakonec se zjistilo, že mnoho vrahů má za sebou citové, fyzické či sexuální zneužívání v raném dětství. Kombinace těchto faktorů může vést k vraždě, ale započítávají se také sociologické a politické vlivy a je evidentní, že je nemožné přijít s jedním jednoduchým vysvětlením.

V nakladatelství Euromedia právě vychází v češtině vaše kniha Pán loutek. Kde se inspirujete? Ve skutečných příbězích?

Vyskytly se případy, kdy byli lidé zatčeni za poskytování drog bezbranným lidem, kteří si drogami přivodili smrt, například Kenneth Law v USA, ale o těch jsem nevěděla, když jsem Pána loutek začala psát. V této knize bylo mým cílem napsat psychologicky přízračnější příběh, ponořit se do mysli složitého a manipulativního zabijáka. Nepustila jsem se do psaní knihy o sebevraždě, ale zaujala mě představa, že někdo natolik zmanipuluje zranitelné lidi, až se sami zabijí. Kriminalistika mě vždy zajímala, zejména to nejhorší z lidského chování, a psaní knih s temnými tématy znamená, že se do toho mohu ponořit. Co někoho žene k zabíjení a zabíjení tímto způsobem? Jaké události v jejich životě je přivedly až sem? Je to nekonečně fascinující.

Kniha začíná na nádraží. Nejslavnější detektivky i dobrodružné filmy se tu rovněž často odehrávají. Čím jsou nádraží tak přitažlivá pro autory i režiséry a čím jsou pro vás?

Stanici z úvodu Pána loutek osobně velmi dobře znám a jednoho dne jsem stála na nástupišti, když tudy projížděl vlak, který mi vnukl nápad na začátek knihy. Podíváme-li se na nádraží jako na metaforu, můžeme říci, že jsou vždy na začátku cesty, a to jak v životě, tak v příběhu knihy. Ale v mém případě to byla jen moje fantazie v práci!

Píšete temné detektivky, ale vaše fotky jsou usměvavé. Čím je pro vás zločin? Je to jen fikce?

Od určitých témat se držím dál, ale celkově vzato mě témata, o kterých píšu, neovlivňují. Můj hlavní zájem spočívá v psychologii postav a vrahů a v sestavení dobře napsaného podmanivého příběhu. V noci nemám problémy se spaním!

Netoužila jste někdy stát se policejní vyšetřovatelkou?

Myslím, že jsem své poslání prošvihla. Policejní práce mě fascinuje a líbí se mi výzkumná etapa každé knihy – mám řadu policistů a odborníků, které oslovuji se svými dotazy a s nimiž bych mohla mluvit celý den. Už je ale pozdě věnovat se policejní práci profesionálně, takže si vystačím s tím, že o ní budu psát.

Uvidíme vás v Praze na veletrhu Svět knihy. Už jste u nás někdy byla?

Před lety jsem s manželem navštívila Prahu a město jsme si zamilovali. Strávili jsme dlouhý víkend prohlídkami Hradu a orloje a také vychutnáváním dobrého jídla a piva. Už se těším!

Jsem vášnivý fotograf, takže jednou z mých oblíbených zábav je toulat se s foťákem po městě a cestou se zastavovat v kavárnách, abych nasála atmosféru. Navíc doufám, že se podívám do jednoho nebo dvou knihkupectví, protože je vzrušující vidět své knihy na poličce.

Máte ráda knižní veletrhy, nebo je vám příjemnější intimnější atmosféra?

Trávím spoustu času sama ve své kanceláři se psem, psaním a jsem šťastná ve své vlastní společnosti. Ale také mě baví chodit ven, setkávat se se čtenáři a dalšími autory a mluvit o své práci. Je fajn povídat si o postavách a příbězích, které mám tak dlouho jen v hlavě. Na ruch knižního veletrhu se těším!

Co čtete před spaním, aby se vám lépe usínalo? Detektivku, nebo romantický román?

Ráda si před spaním čtu, je to jedno z mých nejoblíbenějších a vzácných období dne. Mám alespoň dvě knihy rozečtené najednou. Miluji především autory, kteří jsou originální a dělají ve svém žánru něco nového. Přečtu si cokoliv od zločinu po romantiku či sci-fi. Miluju srdcervoucí milostné příběhy. Jsem také velký fanda australských kriminálních fikcí a sním o tom, že jednoho dne napíšu vlastní.

Jarmila Skopalová, Knižní novinky