Asaf Gavron: Divoký západ na Blízkém východě
Věnuje se hudbě, psaní, překladům a tvorbě počítačových her. Asaf Gavron je všestranný umělec, o kterém se mluví jako o vycházející hvězdě izraelské literatury. Přečtěte si rozhovor o knize, o níž novináři z The Guardian napsali: „Osada na pahorku poskytuje mimořádný pohled na současnou izraelskou společnost... Je to něco zcela nového - humoristická osadnická sága.“
Do Prahy přijíždíte představit svůj román Osada na pahorku, odehrávající se v malé ilegální osadě na Západním břehu Jordánu. Proč jste si zvolil právě téma osadnictví?
Osadníci jako společenská skupina mě vždycky zajímali - je to možná poslední hnutí v Izraeli, jehož hnacím motorem je ideologie nadřazená běžným západním hodnotám, jako je pohodlí, rodina, kariéra atd. Žijí obklopeni nebezpečím, v oblasti připomínající jakýsi Divoký západ, kde neplatí jasné hranice ani jasné zákony, a v tomhle prostředí se dokážou pohybovat velmi neohroženě a současně vychytrale. Politicky patřím do tábora, který vystupuje ostře proti osadám, a sám bych se raději palestinských území vzdal, ale osadníci představují malou skupinu lidí, která má nesmírně závažný vliv na život v Izraeli i na můj vlastní, a proto jsem jim chtěl důkladněji porozumět.
> Osada na pahorku Asafa Gavrona nominovaná na Magnesii Literu za překlad
Ve struktuře vašeho románu se prolínají dva plány - příběh osady a jejích obyvatel a příběh dvou bratrů-sirotků, které životní cesty do osady přivedou. Kterou z těchto dvou dějových linií považujete za důležitější?
To, že v románu sleduji také dřívější životní osudy těchto dvou bratrů, mi umožnilo rozšířit záběr románu, nesoustředit se jen na osadu v současnosti a zabývat se také jinými dobami - osmdesátými, devadesátými, nultými léty - a prostředími - kibuc, armáda, Tel Aviv, Spojené státy. Díky rozkročenosti v čase a prostoru tak vyprávění lépe zachycuje izraelskou společnost v jejích proměnách, neomezuje se na popis obyvatel jednoho konkrétního místa. Tyhle dvě věci totiž nelze oddělit: příběh osadnictví je svázaný s příběhem celé izraelské společnosti.
V Osadě na pahorku si často pohráváte s izraelským narativem, s klíčovými pojmy národní historie. Objeví se tam také zajímavá paralela mezi kibucnickým hnutím a hnutím osadnickým. Čím jsou si tato dvě hnutí blízká?
Těch spojitostí není málo. Osadníci jsou v mnohém smyslu pokračovateli těch, co budovali první kibucy. Vztahem k půdě, jejím skupováním od Arabů, usazováním se uprostřed nepřátelského prostředí, také svým sionismem, idealismem, tím, že se jedná o hrdé, uzavřené společenství, považující sebe sama za jakýsi předvoj, razící cestu ostatním. Společné je jim i časté zastoupení v elitních bojových jednotkách armády, zemědělské zaměření. Zjevné rozdíly mezi nimi, to, že jedni jsou levicoví a druzí pravicoví, jedni sekulární a druzí zbožní, jsou nakonec téměř podružné.
> 24. Svět knihy Praha hostí Izrael. Dorazí aktuální držitel Man Bookerovy ceny David Grossman
Důležitou úlohu hraje v knize humor - z jistého pohledu ji lze číst jako humoristický, groteskní, satirický román...
Tohle je můj styl. Rád píšu zlehka, vtipně, zábavně. Myslím, že když se tenhle můj styl střetne s vážnými, pochmurnými nebo dokonce tragickými tématy, může to být výhoda. Samozřejmě také hrozí, že to bude pokládáno za pohrdání či za výsměch vážným otázkám, ale mým úkolem je přesvědčit čtenáře, že tak to není. V Osadě na pahorku často vyznívá jako absurdní fraška všechno, co se týká politické moci a byrokracie - bavilo mě o těch věcech psát a utahovat si z nich, aniž bych ovšem zapomínal na jejich vážné důsledky.
ptala se překladatelka z hebrejštiny Magdaléna Křížová
Setkejte se s autorem na Světu knihy Praha:
> čtvrtek, 15.00 - 15.50 / Literární sál, pravé křídlo / Asaf Gavron: Pohled na izraelskou utopii z osady na pahorku
> čtvrtek, 16.00 / S201, střední hala / Asaf Gavron - autogramiáda
> pátek, 15.00 - 16.00 / Památník ŠOA Praha / Nenalezená identita: Žid či Izraelec?