Z lásky k ženě a Praze

V Lapidáriu se v pátek odpoledne konalo setkání s americkým filmařem Genem Deitchem, který svůj život spojil nejen s animovaným filmem, ale také s Československem, kde našel životní lásku i pracovní zázemí.

Gene Deitch, který letos oslaví 94. narozeniny, má za sebou život, který by vydal na román nebo alespoň na poutavou knížku. A právě tu pod názvem Z lásky k Praze nyní skutečně vydává. Jde o opravdu zajímavé čtení, kde se prolínají jeho osobní zážitky s proměnami naší společnosti, politickými událostmi a také s animátorskou prací, které zasvětil svůj život. Na páteční besedě s návštěvníky veletrhu některé události, které ovlivnily jeho osobní i pracovní život, připomněl. „Bylo mi pětatřicet, měl jsem rozjetou kariéru, oscarovou nominaci a úspěšné studio na Manhattanu. Když za mnou přišel producent, abych s ním jel do Prahy domluvit natáčení filmu, řekl jsem ne,“ vzpomínal. Nakonec ho producent přemluvil a Gene se vydal na svou osudovou cestu. 

Přijel do Československa na deset dnů, ale zůstal celý život. Poznal tu totiž ženu svého života, Zdenku Najmanovou, která pracovala na Barrandově ve studiu Bratři v triku. Spojila je láska k animovanému filmu. A tak tu Gene v roce 1960 film skutečně natočil. Jmenoval se Munro a získal Oscara. Byl to první animovaný film, který získal tuto prestižní cenu, ale nevznikl v Americe. „Byli tu fajnový lidi, skvělí animátoři. Říkal jsem si, jak je možné, že o nich v Americe nevědí. Nakonec jsem byl rád, že to nevědí, protože jsem je všechny mohl mít pro sebe,“ smál se Gene. „Chtěl jsem tu pracovat, a když jsem si vzal Zdenku, chtěl jsem tu i žít. Všechno v mém životě se změnilo.“ 

A tak tu pod jeho vedením téměř inkognito vznikaly další a další americké filmy, které znovu sbíraly ceny a ovace. „Bylo mi líto, že jsem nesměl v titulcích uvést jména lidí, kteří se na filmech podíleli. Producenti mi doporučili, abychom jména poameričtili. Nebylo žádoucí, aby někdo věděl, že americké filmy vznikají v komunistickém Československu,“ dodával Gene. 

Poté se rozhovor, který vedla překladatelka knihy Z lásky k Praze Radka Smejkalová, stočil na historii i současnost animovaného filmu, kterému oba manželé Gene i Zdenka, která svého manžela přišla na besedu podpořit, zasvětili celý život. Mluvilo se také o tom, jak byl Gene první, kdo zfilmoval Tolkienova Hobita. Snímek měl deset minut a obrázky nakreslil Adolf Born. A takových zajímavých historek je Genův život i jeho kniha plná. Bylo to opravdu poutavé setkání s lidmi, kteří mají co říct a kteří v české kultuře zanechali nesmazatelnou stopu.