Výzvy digitalizace leží ve školství a v podpoře státu

Digitalizaci v knižním sektoru čekají mnohé výzvy, přestože se české knihovny mohou pyšnit 150 miliony zdigitalizovaných stran. Na některé nevyřešené otázky narazili panelisté diskuze Knihovny a digitalizace, kterou moderoval ředitel Národní knihovny ČR Tomáš Foltýn. Dalšími hosty byli vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, vysokoškolský pedagog a informační specialista Richard Papík a ředitelka Svazu českých knihkupců a nakladatelů Marcela Turečková.

Hned v úvodu na sebe ministr Ivan Bartoš prozradil, že vystudoval informační studia a knihovnictví na Karlově univerzitě pod Richardem Papíkem, který mu navíc svědčil na svatbě. "Před 20 lety jsme řešili, jak popsat a propojit, co vlastně digitalizujeme. Dnes už však uživatel neřeší, kde najde knížku o tom, co potřebuje vědět, ale jak dostane informace do svého telefonu. Když na sobě člověk pracuje, role digitalizace otvírá obrovské možnosti v dalších rozšiřujících službách," otevřel diskuzi Ivan Bartoš.

Výzvy digitalizace leží ve školství a v podpoře státu. Foto: @archiv Svět knihy Praha 

Richard Papík poukázal na podstatnou komplikaci digitalizace: "Knihovny se dnes učí marketing, řeší, jak svou práci zpopularizovat. Problém vidím ve školství. Dokud učitelé nebudou studenty a žáky úkolovat, aby se využívalo kulturní bohatství v digitální podobě, tak se situace nikam nepohne. Nejde jen o generační záležitost. Spousta mladých učitelů není zasažená aktivitami digitální gramotnosti." Marcela Turečková mluvila o synergii knihkupců a nakladatelů s knihovnami: "S Národní knihovnou pracujeme na optimalizaci databáze děl nedostupných na trhu, vzniká také informační systém knih, které právě vycházejí." Zdůraznila, že knihkupci a nakladatelé si nechtějí s knihovnami konkurovat, naopak chtějí své aktivity vzájemně podpořit

Debata se následně stočila k přístupu k datům v souvislosti s licencemi. "Jako pedagog si myslím, že jestli má být svět lepší, jedna z cest vede přes vzdělání. A v tomto případě do toho bude muset vstoupit stát. Odborná publikace, která stojí až tisíce korun, není pro běžného studenta dostupná," uvedl Richard Papík. S jeho názorem souhlasil Ivan Bartoš: "Vytváří se elitní dostupnost informací, tohle prostředí potřebuje narovnat."

Marcela Turečková též podporuje větší zapojení státu: "Je potřeba, aby vznikla spravedlivá distribuce. Stát by měl například mnohem více podporovat nákup školních knihoven. To pomůže školství, vzdělanosti a nakladatelům. Náklady rodin porostou, budou mít menší prostor pro nákupy knih." Problémem však zůstává podfinancování příslušného státního rozpočtu. Na závěr se všichni diskutující shodli na tom, že budoucnost digitalizace přinese pozitivní změny.

Digitalizaci v knižním sektoru čekají mnohé výzvy, přestože se české knihovny mohou pyšnit 150 miliony zdigitalizovaných stran. Na některé nevyřešené otázky narazili panelisté diskuze Knihovny a digitalizace, kterou moderoval ředitel Národní knihovny ČR Tomáš Foltýn. Dalšími hosty byli vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, vysokoškolský pedagog a informační specialista Richard Papík a ředitelka Svazu českých knihkupců a nakladatelů Marcela Turečková.

Hned v úvodu na sebe ministr Ivan Bartoš prozradil, že vystudoval informační studia a knihovnictví na Karlově univerzitě pod Richardem Papíkem, který mu navíc svědčil na svatbě. "Před 20 lety jsme řešili, jak popsat a propojit, co vlastně digitalizujeme. Dnes už však uživatel neřeší, kde najde knížku o tom, co potřebuje vědět, ale jak dostane informace do svého telefonu. Když na sobě člověk pracuje, role digitalizace otvírá obrovské možnosti v dalších rozšiřujících službách," otevřel diskuzi Ivan Bartoš.

Richard Papík poukázal na podstatnou komplikaci digitalizace: "Knihovny se dnes učí marketing, řeší, jak svou práci zpopularizovat. Problém vidím ve školství. Dokud učitelé nebudou studenty a žáky úkolovat, aby se využívalo kulturní bohatství v digitální podobě, tak se situace nikam nepohne. Nejde jen o generační záležitost. Spousta mladých učitelů není zasažená aktivitami digitální gramotnosti." Marcela Turečková mluvila o synergii knihkupců a nakladatelů s knihovnami: "S Národní knihovnou pracujeme na optimalizaci databáze děl nedostupných na trhu, vzniká také informační systém knih, které právě vycházejí." Zdůraznila, že knihkupci a nakladatelé si nechtějí s knihovnami konkurovat, naopak chtějí své aktivity vzájemně podpořit.

Debata se následně stočila k přístupu k datům v souvislosti s licencemi. "Jako pedagog si myslím, že jestli má být svět lepší, jedna z cest vede přes vzdělání. A v tomto případě do toho bude muset vstoupit stát. Odborná publikace, která stojí až tisíce korun, není pro běžného studenta dostupná," uvedl Richard Papík. S jeho názorem souhlasil Ivan Bartoš: "Vytváří se elitní dostupnost informací, tohle prostředí potřebuje narovnat."

Marcela Turečková též podporuje větší zapojení státu: "Je potřeba, aby vznikla spravedlivá distribuce. Stát by měl například mnohem více podporovat nákup školních knihoven. To pomůže školství, vzdělanosti a nakladatelům. Náklady rodin porostou, budou mít menší prostor pro nákupy knih." Problémem však zůstává podfinancování příslušného státního rozpočtu. Na závěr se všichni diskutující shodli na tom, že budoucnost digitalizace přinese pozitivní změny.