V nejlepším je dobré skončit

Mezi hosty letošního ročníku mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha byla i islandská spisovatelka Vilborg Yrsa Sigurdarđóttir, které se říká "královna severské krimi". Těšila se velkému zájmu českých čtenářů a je tedy jasné, že se stejným zaujetím se setká i její nová kniha Ticho (vydává Metafora, překlad Hana Sichingerová).

Vaše kniha Ticho právě vychází v českém překladu. Býváte v úzkém kontaktu s překladateli?

Pokaždé jsem překladateli k dispozici, může se mě zeptat na cokoli. Pro mě a pro všechny autory, kterým vychází knihy v cizím jazyce, jsou překladatelé samozřejmě extrémně důležití a já mám pro jejich práci velký respekt. Bohužel jsem neměla možnost se osobně setkat se všemi překladateli svých knih, ale kdykoli ta šance je, neváhám ji využít. 

Ticho je poslední kniha s oblíbenou dvojicí Huldarem a Freyjou. Proč jste se jim rozhodla dát vale?

Sama pro sebe jsem si pro tuhle sérii stanovila limit šesti knih. Je to tak akorát, abychom si postav dosyta užili, ale aby se nám nepřejedly, abychom je měli stále rádi. Jak se říká, v nejlepším je dobré skončit. Nechci u žádné série riskovat, že bych se při psaní začala nudit. To by pak samozřejmě vznikla i nudná kniha.

Plánujete tedy začít novou detektivní sérii? Nepustíte se do jiného žánru?

Od chvíle, kdy jsem dokončila poslední příběh s Freyjou & Huldarem, jsem už stihla napsala jednu knihu pro děti, jeden horor a dvě knihy z nové série, u které jsem si stanovila finální počet čtyř knih. Co se stane, až dokončím tu čtvrtou, ještě nevím. Pohrávám si s myšlenkou napsat horor, který by se odehrával ve vesmíru.

Psaní pro dospělé kombinujete s psaním pro děti. Není to trochu bláznivé takhle přeskakovat?

Poslední dětskou knihu jsem psala dva roky a teď pracuju na druhé, která na ni navazuje. Jsou to příběhy postavené na humoru, takže úplně odlišné od těch, které píšu pro dospělé. Baví mě to kombinovat. Když jsem unavená od zločinů a zločinců, přepnu do veselého dětského módu. A naopak, když jsem unavená ze zábavného psaní, vrátím se k tomu dospělému. Funguje mi to skvěle.

Říká se o vás, že jste královnou severské krimi. Není svazující myslet na to, že musíte být nejlepší?

Já jsem takový titul nechtěla, nikdy jsem o něj neusilovala. Island nemá žádné krále, žádnou královskou rodinu, takže slovo královna vlastně v našem slovníku ani není, a tím pádem mě nemusí svazovat. Ale samozřejmě chápu, že je ten titul míněn jako kompliment. Snažila jsem se naučit takové pochvaly přijímat, žít s nimi, ale zatím se mi to nepodařilo, takže se jako královna rozhodně necítím.

Letos jste opět byla hostem pražského veletrhu Svět knihy. Jak se vám u nás líbilo?

Miluju návštěvy České republiky. Mám ráda zdejší jídlo, víno, krásnou architekturu, lidi a samozřejmě čtenáře svých knih. Líbí se mi tu. Vždycky se cítím víc doma v menších zemích než v těch velkých. 

Prozraďte, jakou knihu právě čtete?

Právě teď čtu detektivku Reykjavík. Napsal ji Ragnar Jónasson ve spolupráci s naší premiérkou Katrín Jakobsdóttir. Moc doporučuji.

Rozhovor zpracovala Jana Marxová.