Na úpatí starodávného buddhistického kláštera Däpung nedaleko Lhasy se setkají tři lidé ze zcela odlišných prostředí. Čínský autor Ning Kchen ve svém románu Nebe nad Lhasou, který obdržel v roce 2011 nejvýznamnější čínskou Š' Naj-anovu cenu, vykresluje prostředí v němž se střetne francouzský biolog, který opustí Evropu, aby se stal buddhistickým mnichem, mladá žena z tibetsko-čínské rodiny hledající své kořeny a čínský filozof unikající z Pekingu po masakru na náměstí Nebeského klidu.
Pokud se setkají dva lidé, kteří si chtějí porozumět, tak to jde, říká oceněný čínský spisovatel Ning Kchen
20.05.2019
Na besedě v Lapidáriu Národního muzea vysvětlil autor, proč si zvolil Tibet coby dějiště svého románu: "Je to místo, které má nejblíž k nebesům, místo, kde může člověk přesáhnout sám sebe. Ale také prostor, kde se potkává specifická kultura s tibetských buddhismem. Žádné takové místo na světě není. Jeho kouzlo má na člověka obrovský dopad."
Ning Kchen čerpal při své práci z vlastních vzpomínek. V Tibetu totiž strávil v 80. letech dva roky jako učitel. "Když jsem byl malý, pouštěli nám filmy, v nichž je Tibet místo, kde vládne strach a místní obyvatelé jsou utlačovaní. V kontrastu k tomu byl můj první osobní zážitek s Tibetem. Když jsem vystoupil z autobusu, mávaly mi místní děti, dělaly na mě opičky. Měl jsem pocit, že přijíždím na místo, kde vládne radost," vysvětlil Ning Kchen.
Podle tibetoložky Zuzany Ondomišiová přestává být v současnosti Tibet zemí Tibeťanů: "Začíná být zemí Číňanů, tedy ten oficiálně prosazovaný. Pro cestovatele tak přestává být tím Tibetem, za kterým původně mířili."
Střet dvou kultur - tibetské a čínské - řešil spisovatel Ning Kchen při své práci učitele. "Byl jsem v Tibetu sám za sebe, ne coby zástupce ideologie. A pokud se setkají dva lidé, kteří si chtějí porozumět, tak to jde. To je to, co by měla literatura ukazovat. Ve své knize jsem chtěl popsat každodennost, aby se i tady víc stýkal člověk s člověkem."
Do diskuze přispěl také Adam Borzič, znalec evropské, židovské a křesťanské kultury, který reagoval na dotaz, zda Evropa potřebuje únik do východních filozofií a náboženství, stejně jako to udělala jedna z postav románu. "Člověk má hledat i jinde. Východní nauky pak mohou podnítit hledání u nás doma."