Petr Vizina a Wojciech Bonowitz: Jak se vede literatuře v médiích
Petr Vizina a Wojciech Bonowitz se sešli při diskusi na téma, zda má literatura v médiích a především v televizním vysílání dostatek prostoru. Česko-polský pohled a zkušenosti byli rozhodně zajímavé.
Oba aktéři debaty se shodli na tom, že se o literatuře v televizi moc nemluví a nastínili hned několik důvodů. „Je to jen malá část společnosti, kterou tohle téma zajímá a tak to není pro televizi atraktivní. Když jsem pracoval v České televizi, byl jsem pro hodně lidí ten divný chlápek, který se zajímá o kulturu. Raději mě nechávali být,“ vzpomínal Petr Vizina. „Je to podobné jako například s moderním tancem nebo třeba s umělci tvořícími ze skla. Máme mnoho úžasných tanečníků i sklářů, ale o nich už se skoro vůbec nemluví. Literatura je v tomhle stále ještě privilegovaná, jakkoli se o ní mluví málo,“ dodal Wojciech Bonowitz. „Mluvit o knihách v televizi chce zvláštní přístup, protože televize už ze své podstaty akcentuje nedůležité věci, takže pak hlavní myšlenky zůstávají v pozadí. Divák se zaměří na to, jak je zařízené studio nebo co má daný spisovatel na sobě a informace, které říká se tak ocitnou v pozadí. Na druhou stranu právě vizuální vjem vám pomůže dotvořit názor na danou osobu. Vidíte jeho tvář, řeč těla. Obraz je výhoda i nevýhoda televize,“ vysvětloval Petr Vizina a dodal, že vytvořit pořad o knihách tak, aby byl vizuálně atraktivní a zároveň přinesl požadované informace, opravdu není jednoduché.
>> Vendulka - hledání dívky z fotografie
Oba pánové se shodli také na tom, že někdy se kultura a literatura zvlášť berou příliš vážně. „Občas mi připadá, že kdo čte, tak je něčím výjimečný, je skoro nadčlověk. Ale na tom přece není nic divného, čtení není zásluha. A když slyším nějaké rozhovory o literatuře, nedá se to poslouchat, protože je to přechytralé,“ dodal Petr Vizina a jako vzor dobře vedeného rozhovoru vyzdvihl moderátora Martina Veselovského, který ke zpovídaným a k danému tématu přistupuje s přirozeným zájmem, ale nevystupuje jako odborník na dané téma a tím pádem je pro diváky přijatelnější. „Kultura se tváří neživotně, utvrzuje se ve své důležitosti,“ souhlasil Wojciech Bonowitz a dotkl se také fenoménu internetu, který mění televizní prostředí, protože dokáže divákovi nabídnout rychlejší informace a nabízí prostor i pro okrajovější žánry, jako je právě literatura. Je tedy docela dobře možné, že do budoucna najdeme mnohem více pořadů o literatuře na síti než v tradiční televizi.