Od Pyrenejí k Andám

Nakladatelství Argo ve spolupráci s Institutem Cervantes připravilo antologii současných hispanoamerických povídek nazvanou Kruely. Na veletrhu Svět knihy Praha ji představila editorka vydání Anežka Charvátová a byli přítomni i dva z autorů – Argentinka Fernanda García Lao a Peruánec Diego Trellez Paz.

Antologie Kruely obsahuje povídky deseti autorek a deseti autorů. Toto rozložení sil je podle Anežky Charvátové pouze dílem náhody. "Neměli jsme žádný předem daný klíč. Naší ambicí bylo jen vybrat to nejlepší ze současné povídkové tvorby ve Španělsku a v hispanoamerických zemích." Název Kruely dostala antologie podle povídky z pera Fernandy Garcíi Lao, která je jedinou zástupkyní argentinských autorů v antologii. "Její povídka je pro Argentinu typická," vysvětlila Anežka Charvátová, proč povídku Kruely pro antologii vybrala. "V našem regionu se zaměřujeme na těžká témata, především na násilí," uvedla Fernanda. "Násilí je spojovníkem všech povídek, jsou to různé druhy násilí," dodala Anežka Charvátová. "Příběh mojí povídky se odehrává mezi surfaři, jsou to mladí lidé a násilí proniká i do jejich bubliny," nastínil děj své povídky Diego Trellez Paz.

Ačkoli oba autoři sice pocházejí z Latinské Ameriky, dnes žijí jinde. Fernanda ve Španělsku a Diego ve Francii. "Část svého života jsem žila v Argentině a část ve Španělsku. Maminka byla Španělka a tatínek pocházel z Argentiny. Nakonec se to celé tak zamotalo, že tatínek Argentinec zemřel ve Španělsku a maminka Španělka v Argentině. Já sama jsem se necítila ani Argentinkou ani Španělkou. Mám doklady obou zemí, ale ani s jednou z nich se neztotožňuju. I to ovlivňuje moji tvorbu," vysvětlila Fernanda. "Já jsem narozdíl od jiných emigrantů odešel jako student, když jsem dostal stipendium na univerzitě v Texasu. Mohl jsem studovat, mohl jsem psát. Mnozí jiní emigranti si sotva vydělali na jídlo. Z Peru jsem odešel proto, že jsem odejít chtěl. Žiju mimo Peru více než polovinu života, ale pupeční šňůru se svou zemí jsem nepřestřihl. Jsem francouzským občanem, moje žena je Francouzka, moje děti také, ale ve mně je pořád peruánský duch. Proto o Peru píšu," řekl Diego.

Oba autoři pak návštěvníkům přiblížili, jak v současné době vypadá knižní trh v Latinské Americe, jak je snadné nebo naopak těžké tam vydávat a prezentovat knihy. "V Buenos Aires máme veletrh nezávislých nakladatelství, ale jinak je třeba říci, že knihy se ke čtenářům nedostávají snadno. Moje kniha se nedostala ani do Uruguaye ani do Kolumbie. Když chci objevit jiné latinskoamerické autory, musím hledat na internetu, protože jejich tvorba bývá dostupná v PDF. Já sama nemám nic proti takovému šíření mého díla, nemám nic proti kopírování, protože chci, aby se moje kniha ke čtenářům dostala, aby mě někdo četl," uvedla Fernanda. "Mám pocit, že se věci pomalu dávají do pohybu. Knihy jsou dostupnější. Fungují i malá nakladatelství, autoři mají víc možností se čtenářům představit," dodal Diego.

Tvorba hispanoamerických autorů si díky antologii Kruely nachází cestu i k českým čtenářům.