Nobelistka Herta Müllerová přijede na Svět knihy Praha 2019, hostem budou i další významní evropští literáti

28.03.2019

Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha si jako hlavního hosta 25. ročníku vybral Latinskou Ameriku, nicméně pozornost věnuje i literárně tvorbě jiných zemí. S potěšením tak mohou organizátoři oznámit, že pozvání přijala významná představitelka německé literatury, prozaička, básnířka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Herta Müllerová. Svá díla osobně představí českým čtenářům i další zajímaví evropští autoři. Kromě Herty Müllerové do Česka zamíří například Bernard Minier, John Banville, Javier Cercas, Robert Menasse a Alain Finkielkraut. Na letošní pestrý program zve Svět knihy Praha od 9. do 12. května na výstaviště v Holešovicích.

Herta Müllerová na Svět knihy Praha přijíždí s podporou Goethe-Institutu a nakladatelství Mladá fronta. Festival tak na 25. ročníku návštěvníkům umožní setkání dokonce se dvěma hosty, jejichž tvorba byla oceněna Nobelovou cenou za literaturu. Organizátoři totiž už dříve oznámili, že knižní událost a vůbec poprvé Česko navštíví hvězda latinskoamerické literatury a také nobelista Mario Vargas Llosa. Oba se publiku představí také 11. 5, ve společném sobotním večeru v kině Lucerna. „Myslím, že to bude poprvé, kdy se u nás na jednom pódiu sejdou ke společné diskuzi dva držitelé Nobelovy ceny. Obě tyto osobnosti navíc spojuje výrazné politicko-společenské angažmá, očekávám debatu, která výrazně přesáhne rámec literatury. Což je přesně směr, jímž se chceme ubírat, stejně jako ostatní knižní veletrhy ve světě chceme být především festivalem myšlení,“ upozorňuje ředitel veletrhu Radovan Auer.

Herta Müllerová Nobelovu cenu obdržela před deseti lety. Švédská akademie ocenila, že jako spisovatelka „formou básnické zkratky a prozaické otevřenosti kreslí obraz krajiny vyděděnců“. Pětašedesátiletá autorka ve svých dílech zkoumá historii německé menšiny vystavené útlaku režimu vedeného diktátorem Ceaușescem. Do sporu s režimem se dostala i ona sama, ale v roce 1985 získala povolení k vycestování do Berlína (tehdy Západního), kde žije dosud.

„O pozvání Herty Müllerové usilujeme už pár let. Nejen proto, že je držitelkou Nobelovy ceny, ale především proto, že je silným - literárním i politickým - hlasem,“ uvedl k jedné z nejvýraznějších současných autorek dramaturg programu Guillaume Basset. Čeští čtenáři si mohli přečíst celou řadu knih Herty Müllerové, například Rozhoupaný dech (Atemschaukel) či Cestovní pas (Der Mensch ist ein groser Fasan auf der Welt). Všechny vydala Mladá fronta v překladu Radky Denemarkové. Krátce před zahájením Světa knihy Praha přibude titul Liška lovec (Der Fuchs war damals schon der Jäger).

Svět knihy Praha pokrývá široké spektrum literatury, proto k letošním hostům patří i francouzský autor detektivních bestsellerů Bernard Minier. Jeho napínavé krimiromány, propojené postavou policisty Martina Servaze, byly přeloženy do více než dvaceti jazyků, včetně češtiny. Zatím posledním příběhem, který vyšel, stejně jako ty předchozí, v nakladatelství XYZ v překladu Jiřího Žáka, byly letos Sestry (Soeurs).

K hlavnímu tématu Světa knihy Praha 2019, jímž jsou Paměť a vzpomínky, se váže účast španělského spisovatele Javiera Cercase a irského prozaika Johna Banvillea, nositele ceny Man Booker Prize. „Javier Cercas je autorem 'historických pamětí'. Jeho díla nám připomínají, že paměť, na rozdíl od pouhé historie, hovoří více o přítomnosti než jen o minulosti. A pro Johna Banvillea je v jeho nejdůležitějším díle Moře (The Sea) dlouhé pátrání po vzpomínkách bojem proti smrti,“ přibližuje tvorbu těchto literátů Guillaume Basset. Banville mimo jiné píše i pod pseudonymem Benjamin Black romány žánru noir. Zatím poslední z nich - Zkrotit vlka (Prague Nights) - se odehrává ve středověké Praze. Českým čtenářům je přibližuje nakladatelství Moba v překladu Richarda Podaného. Cercas získal světový věhlas románem Vojáci od Salaminy (Soldados de Salamina), do češtiny byl přeložen Blankou Stárkovou pro Mladou frontu. Jeho nejnovější kniha nese název Anatomie jednoho okamžiku, vydalo ji nakladatelství Prostor a překlad zajistila Adriana Krásová.

Další z hostů 25. ročníku, Robert Menasse, se sice narodil a působí ve Vídni, lze jej ovšem bezpochyby označit nejen za rakouského, ale i evropského spisovatele a myslitele. Evropským, zejména unijním, tématům se věnuje ve svých beletristických i esejistických titulech, například v oceňované knize Hlavní město (Die Hauptstadt), kterou u příležitosti veletrhu Svět knihy Praha připravilo k českému vydání nakladatelství Plus.

Návštěvníci se letos mohou těšit na nový pavilon s názvem Kavárna Evropa. „Kavárna Evropa je nový tematicky zaměřený pavilon, který letos vznikne na prostranství před Průmyslovým palácem. Ve spolupráci s Kanceláří Evropského parlamentu v ČR chceme více ukotvit náš program v mezinárodním kontextu, představit evropské autory, pořádat debaty o evropské literatuře i evropském myšlení. Pražský Svět knihy letos proběhne jen čtrnáct dní před evropskými volbami a my tím chceme akcentovat fakt, že česká literatura a kultura jsou součástí širší literatury a kultury evropské,“ vysvětluje ředitel Světa knihy Praha Radovan Auer.

Širší souvislosti současného dění zajímají i Alaina Finkielkrauta, francouzského filozofa, historika a esejistu s židovsko-polskými kořeny. Z pozice intelektuála komentuje dění ve své rodné zemi i ve světě; čeští čtenáři měli možnost seznámit se například s jeho Jedině to je přesné Úvahami o společenských proměnách současné Francie (La seule exactitude), které v překladu Jana Seidla vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury. Finkielkraut je také blízkým přítelem jednoho z nejzásadnějších českých literátů Milana Kundery, spojeného několik desetiletí s francouzským intelektuálním prostorem. Finkielkraut se účastní debaty, kterou Svět knihy Praha 2019 pořádá na počest Kunderových devadesátin.

Foto: pm / www.giessener-allgemeine.de