Komunismus v nás zůstává, ale jeho stopa slábne

Tři polští autoři, Adam Burakowski, Aleksander Gubrynowicz a Paweł Ukielski, vydali v roce 2009 knihu 1989 - Podzim národů. Letos vyšla její rozšířená česká verze. K diskuzi na Světě knihy dorazil politolog a historik Paweł Ukielski a český politolog, publicista a odborník na transformaci k demokracii Josef Mlejnek. Diskuzi moderoval ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj.

K diskuzi na Světě knihy dorazil politolog a historik Paweł Ukielski a český politolog, publicista a odborník na transformaci k demokracii Josef Mlejnek. Foto: @archiv Svět knihy Praha 

Publikace je podle Pawła Ukielského výjimečná v tom, že se zaměřuje na šest středoevropských zemí a zachycuje nejenom historické události, ale zaobírá se též politologickou analýzou. Každou zemi popisují tři kapitoly - období před rokem 89, revoluční události a pohled na 30 let po pádu komunismu. Josef Mlejnek oceňuje, že se autoři snaží pojmout každou ze zemí individuálně, popsat jaký komunismus v konkrétní zemi byl a jaké měl specifické rysy a jak se odrazily na následujícím dění. Závěry jsou z jeho pohledu "sympaticky opatrné" a jsou předložené k diskuzi.

Řečníci se neshodli na tom, jestli jde události roku 89 popsat jako kontrarevoluci. Paweł Ukielski uvedl: "Jsem toho názoru, že když se shodneme, že v roce 1989 došlo k odmítnutí komunismu a že byl komunismus nastolen revolucí, tak se poté jednalo o kontrarevoluci. Neměli bychom se řídit negativními konotacemi, které tomu slovu dodali sami komunisté." Právě z důvodu zprofanování slova kontrarevoluce jej nechce Josef Mlejnek použít.

Maciej Ruczaj poté položil důležitou otázku, zda se dají nešvary dnešní doby stále omlouvat naší komunistickou minulostí, jež se stále vzdaluje. "Domnívám se, že dědictví komunismu v našich zemích zůstává. Ale jeho stopa slábne. Nostalgie po socialismu byla v 90. letech mnohem intenzivnější. Přeměny, kterými společnost procházela, byly nejtíživější. Nostalgie je dnes marginální záležitost. Spíše je to bažení po době, kdy jsme byli mladí. Nejde však udělat tlustou čáru, po které bude určitá generace komunismem nedotčená," popsal Ukielski. 

Rovněž uvedl, že pozice střední Evropy je specifická už od středověku a má hluboké kořeny. Nejde ji svádět na komunismus. Mlejnek upozornil na to, že se naše společnost v roce 1989 upínala k utopickým představám o Západě. "Česká republika je součástí Evropy, máme velkou část problémů společných. Západní společnost jsme si idealizovali, jenomže ona má spoustu problémů a jako všechno se vyvíjí. Řada lidí si odmítá připustit, že Západ někam dál směřuje. Zasekli se na svém vzoru z roku 89," doplnil Josef Mlejnek.

Dalším důležitým tématem, které oba řečníci probírali, byla ruská agrese na Ukrajině. "Z určitého hlediska můžeme tuto válku vnímat jako pokus o zvrácení toho, co se stalo v roce 1989 a 1991. Protože Putin řekl, že největší katastrofou byl rozpad Sovětského svazu v roce 91," vysvětlil Paweł Ukielski. "Válka je snaha udržet impérium," doplnil Josef Mlejnek.