Knížecí život pošesté

V době 24. knižního veletrhu Svět knihy Praha opět vychází kniha rozhovorů novináře Karla Hvížďaly s bývalým kancléřem prezidenta Havla a bývalým ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem. Nejde samozřejmě o dotisk knihy, ale o její už asi šestou reedici s různými doplněními. Literární besedy moderované Jiřím Peňázem se vedle autora a protagonisty zúčastnili také politolog a bývalý premiér Petr Pithart a rodinný přítel Tomáš Czernin.

Karel Hvížďala zavzpomínal na okolnosti vzniku knihy. Výchozí rozhovor se odehrál počátkem ledna 1989, ale k jeho autorizaci došlo až o 7 let později, protože ani jeden z aktérů kvůli převratným dějinným událostem na to neměl čas. Karel Schwarzenberg je chodící archív našich politických dějin. Přesto se Karel Hvížďala nemohl spolehnout jenom na jeho paměť. Všechny historické údaje si nechal zkontrolovat třemi nebo čtyřmi velmi kompetentními exilovými historiky. Nicméně se ukázalo, že odpovědi Karla Schwarzenberga byly historicky velmi přesné.

Karel Schwarzenberg se ve svých odpovědích dotkl už pozapomenutého pojmu Zemské vlastenectví. To bylo vlastenectví, které projevovala šlechta k území českého státu. Nebylo to vlastenectví v národním smyslu, tedy deklarovaná sounáležitost k etniku. Tento druh národního vlastenectví nám později způsobil více problémů než užitku.

Karel Schwarzenberg se také vyznal ze silně emocionálního zážitku. Když mu bylo okolo deseti let, dostal rozhlasový přijímač. Jedna z prvních zpráv, kterou na něm zaznamenal, byla smrt ministra zahraničních věcí Jana Masaryka. Už tehdy mu bylo jasné, že šlo o sebevraždu. A tehdy jako desetiletý si sám sobě dal přísah, že nikdy nezradí své ideály a že se určitě ještě vrátí do Čech jako svobodný. Tomu dlouhá léta věřil a díky jeho víře se toho také skutečně dočkal.

A jak vidí Karel Schwarzenberg naši současnost? „Obrovsky jsme jako společnost zbohatli. V materiálním významu. Naše památky jsou opravené, náměstí ve městech doslova září. Ale pro tento materiální úspěch jsme se vzdali našich ideálů. Prostě jsme ideály vyhandlovali za nečekaný blahobyt.“

RaŠ