Kateřina Tučková a Marek Šindelka: Fikce založená na pravdě

Mladí spisovatelé Kateřina Tučková a Marek Šindelka diskutovali s návštěvníky veletrhu nad tématem, jak má spisovatel zacházet s fakty, nakolik k nim může přidat fantazii, co čtenář unese a co může spisovateli vyčítat.

„Já se snažím psát podle aktuálních témat, Kateřina zase bere v minulosti. Já se pokouším zachycovat rysy společnosti, která je kolem nás, Katka se vyjadřuje k věcem z minulosti, které ale mají přesah do současnosti,“ uvedl diskusi Marek Šindelka. 

„Objevovat příběhy lidí, kteří už nežijí, ale ve své době ovlivnili své okolí, je moje vášeň. Hledám dokumenty, pátrám v historii. Není to zbytečná práce, většinou totiž zjistím, že jejich příběhy nejsou uzavřeny, že nějakým způsobem ovlivňují náš život i dnes,“ dodala Kateřina Tučková. Na jejím kontě najdeme knihu Vyhnání Gerty Schnirch, za niž získala cenu Magnesia Litera. Základem příběhu je velmi vážné historické téma - brněnský pochod smrti. „Já vlastně neumím psát jen vymyšlený příběh, potřebuji se o něco opřít, o fakta. Každý spisovatel má jiný způsob, já zvolila tento,“ vysvětlovala. 

Také kniha Žítkovské bohyně i divadelní hra Vitka, která vyšla o knižně, byla inspirována skutečností. „Mně se tyhle příběhy promítají do života, inspirují mě a tak vznikají moje knihy. Se Žítkovskými bohyněmi to bylo tak, že jsem se nastěhovala do domu, odkud byli Němci vyhnáni. Psal se sice rok 2006, ale minulost tam byla tak hmatatelná, že jsem ji nemohla pominout, potřebovala jsem ji dovysvětlit. Příběh Vítězslavy Kaprálové - Vitky je to samé. Byla to naše první dirigentka, jako první dívka vystudovala skladbu a já se při studiu jejího života potkala se svým životem. Také jsem v určité době bojovala se svou rodinou kvůli vzdělání. Tady se naše dráhy potkaly.“

Marek Šindelka se v komiksu Svatá Barbora, na němž spolupracoval s Vojtěchem Maškem a kreslířem Markem Pokorným, zabývá kuřimskou kauzou. „V prvopočátku jsme se snažili objasnit samotnou kauzu, pokoušeli jsme se spojit s hlavní aktérkou případu Barborou Škrlovou, hledali jsme pravdu. Pak jsme ale zjistili, že nás vlastně mnohem víc zajímá, co tohle všechno dělá s námi. Jak to, že jsme takoví voyeři? Začali jsme více řešit sami sebe a kvůli tomu jsme vymysleli postavu novinářky. Skrze ni jsme do příběhu promítali naše pocity. A pak jsme to už jen komiksově zpracovali, protože komiks je přehledný,“ vysvětlil Marek Šindelka vznik netradičního komiksu. 

Návštěvníky veletrhu poté zajímalo, zda-li se lidé často ptají, jak to ve skutečnosti bylo? Nakolik jsou fakta doplněna fikcí? „Ano lidé se mě často ptají, jestli jsem při psaní sledovala konkrétní ženy. Moje odpověď je trochu složitá. Začínám s reálnými jmény, ale jak se vzdaluju skutečnosti a přibývá fikce, jména změním. Osudy přetvářím, takže skutečnost je nakonec jen pouhou inspirací. Vždy čtenáře upozorňuji, že moje kniha nejsou fakta, ale román,“ vysvětlila Kateřina Tučková. „Někdy mě lidé i obviňují, že jako předobrazy svých postav používám skutečné postavy, ale na to odpovídám, že autor na to má právo, že to je legitimní literární postup,“ uzavřela zajímavé setkání Kateřina Tučková.