Jak to vidí Radovan Auer

Stalo se mi to už snad stokrát. S někým se seznámím, on se zeptá, co dělám, já řeknu, že něco

kolem knížek, a on si povzdechne, jaká je to škoda, že mladí dnes nečtou a kam ten svět spěje.

A já se mu pak snažím tento zabetonovaný mýtus vyvrátit.

Výzkumy trendů v poslední dekádě totiž ukazují opak. Mladí čtou víc než jiné věkové

skupiny. Samozřejmě napříč celou populací proti čtení působí odstředivé síly jako sociální

sítě, rozmach audiovizuálního obsahu, gaming. Paradoxně na mladé však nemají takový silný

dopad. Knížky, které čtou, s tímto světem totiž žijí v symbióze.

Zatímco já jsem vyrůstal v generaci, kdy jsme se spolužáky o přestávce řešili, že v kinech je

další díl Smrtonosné pasti, a kdo se bavil o knížkách, byl trochu bílá vrána, dnes není problém

na diskuzi o posledním videu oblíbeného jůtubera, nové sérii "něčeho" na netflixu navázat

tím, že vyšel nový díl nějaké knižní série.

Často, když se s popisováním stavu věcí dostanu do tohoto bodu, následuje konstatování, že

to je "pěknej brak, co ty mladý dneska čtou". Osobně jsem přesvědčen, že mezi ságami

s drakobijci a Rychlými šípy zase tak velký rozdíl není. I v nich se často pracuje s archetypy

dobra a zla, vštěpují se pozitivní příklady morálky a slušnosti. A někdy jsou stejně pomýlené

jako Timur a jeho parta.

Naše knihkupectví se v posledních letech velmi přiblížila evropskému standardu, kdy často

větší část prostoru zabírá young adult. Toto sousloví nemá český ekvivalent, není to rozhodně

jen literatura pro děti a mládež. Skrývá se pod tím řada žánrů a subžánrů.

Myslím, že je z mnoha důvodů důležité pochopit, co dnes nové generace čtou a proč to čtou.

Napadlo nás zeptat se na to přímo jich. Od nového ročníku tak v Knižních novinkách najdete

novou rubriku, kterou už pilně připravují studenti kreativního psaní. To oni nás zasvětí do

zákoutí young adult, protože ho sami čtou. Moc se na to těším.