Izrael a Gaza v době velkých otřesů

Debata novináře Ondřeje Kundry a přední odbornice na izrealsko-arabský konflikt

Ireny Kalhousové přilákala do Sálu Václava Havla velké množství lidí. Téma bylo

totiž velmi aktuální, a sice izraelská vojenská operace v Gaze.

Diskuze navazovala na knihu rozhovorů Ondřeje Kundry a Ireny Kalhousové s

názvem Izrael ve stínu 7. října, která vyšla loni v nakladatelství Portál. Kundra na

úvod upozornil, že od jejího vydání se udála celá řada věcí. V současné době

například plní titulky novin návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa, který

svými výroky dění v regionu zásadně ovlivňuje.

"Trump mimo jiné řekl, že v Gaze vznikne zóna svobody, ale už nerozvedl, co tím

myslel. Navázal tak na předchozí vyjádření, že Gaza se stane riviérou Blízkého

východu. Mohli bychom to přejít jako jedno z mnoha z jeho fantaskních vyjádření,

jenomže to, co řekne Donald Trump, má obrovský dopad na Izrael a Gazu. Okamžitě

se toho chytli politici v Izraeli a tento cíl se stal součástí tamějšího politického

mainstreamu. To ovšem předpokládá etnickou čistku," vysvětlovala Irena

Kalhousová.

Výrok je podle ní nešťastný a nahrává hlasům, které říkají, že je potřeba pokračovat

ve vojenské operaci. Situace v Gaze se dramaticky horší. "Jen za dnešek zemřelo

80 Gazanů, humanitární situace tu neřešená, více a více lidí v Gaze trpí hladem. Je

těžké to analyzovat. Někdy mám pocit, že tenhle problém neřeší dospělí lidé," uvedla

Irena Kalhousová.

Ondřej Kundra připomněl, že izraelská vláda plánuje vytvořit široké demilitarizované

pásmo, přičemž obyvatelé Gazy by měli být natlačeni do malého území na jihu. "Jak

se na to dívá izraelská společnost? Mají představu o situaci v Gaze?" ptal se

expertky. Podle Kalhousové je plánovaný návrh nerealizovatelný a problematický.

Hamás je velmi oslabený, zároveň ale do svých řad stále dokáže rekrutovat nové

členy, a to zejména z řad šestnácti a sedmnáctiletých chlapců. "Více než 70 procent

lidí v Izraeli odmítá operaci v Gaze a chce ji ukončit. Je to zejména kvůli propuštění

rukojmí," vysvětlovala Irena Kalhousová. Přibývá také podle ní lidí, kteří chodí na

tiché demonstrace za obyvatele Gazy. Mainstreamová média v Izraeli se prý

zaměřují buď na události 7. října, které byly nezpochybnitelně brutální a hluboce

traumatizující, nebo rozebírají vojenské kroky. Chybí lidská stránka událostí.

Irena Kalhousová uvedla, že Hamás stále drží v zajetí 58 rukojmích. Živých je

údajně 20 až 23 a jde většinou o vojáky. Při příměří se vyměňují i mrtvá těla, která

pak rodiny mohou pohřbít. Pro Hamás jsou rukojmí poslední trumf.

Ondřej Kundra poté stočil diskuzi k českému postoji vůči dění v Gaze. "Před

nedávnem jsem dělal rozhovor s ministrem zahraničí Janem Lipavským na toto téma

a on ve všech pozicích hájil Izrael. Proč není česká zahraniční politika schopná

zaujmout barvitější postoj?" tázal se Ireny Kalhousové. "Sice jsem zpracovávala

dizertaci na téma česká zahraniční politika vůči Izraeli, avšak ta se zabývala jenom

děním do roku 2018. Nedokážu proto přesně říct, v čem tkví současné nastavení.

Jsem ráda, že jsme přátelé Izraele, ale Izrael potřebuje slyšet kritiku, potřebuje

slyšet, že to má všechno svoje limity. Ocenila by to izraelská opozice a část Izraelců

– spousta z nich je ze současného vývoje zoufalých. Aktuální izraelská vláda

prosazuje věci, které v mnoha ohledech předčí například Maďarsko. Tyto země se

od sebe učí a Izrael na to teď jde salámovou metodou. V parlamentu jsou například

návrhy na omezení médií, soudů atd.," popisovala vývoj expertka. Česká vláda má

politiku postavenou na ochraně lidských práv, ale v tomhle prý selhává.

Pozitivní zpráva podle Ireny Kalhousové je, že se nedávno podařilo oslabit Hizballáh

a je šance, že se Libanon postaví na nohy, a také že Izrael oslabil Írán krátkou

vojenskou operací, při níž zničil klíčovou vojenskou infrastrukturu. Teď by však měla

izraelská vláda přetavit tato vítězství v posilování diplomatických vztahů, avšak to

přes dění Gaze není možné.