Fernanda García Lao vkládá do svých knih tělesnost a snovou nespoutanost

Jak je to v knihách s pachy a experimentální překračování žánrů, to byla témata, která dominovala besedě se spisovatelkou Fernandou Garcíou Lao. 

Proslulá spisovatelka Fernandy Garcíy Lao. Foto: @archiv Svět knihy Praha

Autorka se narodila v argentinské Mendoze. Po vypuknutí argentinské diktatury se společně se svou rodinou přestěhovala do Španělska, kde také studovala. Momentálně žije v Praze. Na Světě knihy Praha představovala především svou knihu Síra. Setkání moderovala překladatelka Anežka Charvátová. 

Anežka Charvátová upozornila na to, že v knihách Fernandy Garcíy Lao lze vysledovat zaměření na smyslové prožívání, zejména na pachy. "Existuje mnoho vizuálně zaměřené literatury, něco v knihách můžeme také slyšet. Ale mnohem méně v literatuře cítíme, například parfém. Ptala jsem se sama sebe, jak literárně zobrazím tyto vjemy," vysvětlovala spisovatelka. 

Dvacet let se věnovala divadlu a tanci, tělo a tělesné prožívání je proto ni velmi důležité. Zaráželo ji, jak je tento úhel pohledu opomíjený. Hlavní hrdinka knihy Síra žije u hřbitova, který si její prostor uzurpuje víc a víc. Předlohou byla skutečná žena ze sousedství a existující dům.

Příběh je vyprávěn z perspektivy druhé osoby. "Tato žena nemá dovoleno, aby mluvila sama o sobě, protože možná ani není živá. Je to perspektiva toho, že nemá hlas a je ovládaná jinými. Když moje hrdinka mluví o něčem konkrétním, nevyjadřuje své názory. Je to taková charakteristika neurózy. Tato postava, která nemá jméno, nezná vlastní limity, neví, jak mluvit, neví, co cítí," uvedla García Lao. 

Při psaní autorku velmi inspirují její sny, píše na hranici nočních můr. Nudí ji představa, že by psala sama o sobě. Podobně náročná je i na čtenáře. "Potřebuji aktivního čtenáře. Ne někoho, kdo prochází stránkami a spí u toho. Potřebuji, aby mí čtenáři nemohli usnout a přemýšleli o tom, co si právě přečetli v mých knihách," popsala Fernanda, která má podle svých slov automatický styl psaní. Při své práci čerpá se surrealismu a neplánuje zápletku. Také ji zajímá, jak její texty zní. V knihách Fernandy Garcíy Lao mohou čtenáři najít hodně poezie, inspiraci divadlem a dokonce též ticho.