Cena Jiřího Theinera pro Ukrajinu

Letošní už jedenácté předávání Ceny Jiřího Theinera bylo v několika ohledech jiné. Hlavní změnou je její zaměření. Až dosud byla Cena určena osobnosti nebo instituci působící v zahraničí a významně přispívající k šíření a propagaci české kultury ve světě. 

 Jedenácté předávání Ceny Jiřího Theinera na Svět knihy Praha 2022. Foto: @archiv Svět knihy Praha

Obdrželi ji například běloruský překladatel Sjarhej Smatryčenka, jihokorejský profesor Kim Kjo-či nebo izraelská novinářka a spisovatelka Ruth Bondy. Od letošního ročníku Světa knihy Praha, který je každoročně dějištěm slavnostního aktu, bude ocenění udělováno osobnostem, jež jsou hlasem svobody proti cenzuře a demokracii. První laureátkou takto pozměněné prestižní ceny se stala rusky píšící běloruská spisovatelka, investigativní novinářka a také první Běloruska oceněná Nobelovou cenou za literaturu Světlana Alexijevičová. 

"Světlana Alexijevičová bohužel svou účast dva dny před příjezdem musela ze zdravotních důvodů zrušit," vysvětlil ředitel veletrhu Svět knihy Praha Radovan Auer. Cena včetně finanční odměny však i přesto našla své držitele. Světlana Alexijevičová se ji totiž rozhodla věnovat ukrajinským autorům. "Ukrajinských autorů je na veletrhu celá plejáda. Za všechny Cenu převezmou Kateryna Michalicyna a Jevhenija Kononenko," představil ukrajinské spisovatelky Auer. "Děkujeme za tuto Cenu, je to pro nás čest, zvláště v této situaci. Celá řada ukrajinských autorů momentálně brání zemi se zbraní v ruce," zaznělo v emotivním projevu Kateryny Michalicyny. "Já to vnímám jako ocenění svobody myšlení. Mít možnost svobodně myslet a psát by mělo být samozřejmé, ale není," dodala Jevhenija Kononenko. Obě autorky se pak v debatě s přítomnými diváky podělily o zkušenosti ze života ve válečné zóně. "Moje snacha už podle zvuku pozná typ střely, která právě letí. To není normální. Válce se nedá přivyknout," řekla Jevhenija. Na otázku, zda si myslí, že po válce může být navázán dialog s ruským světem, odpověděly autorky téměř shodnými slovy: "Dialog bude možný jen až Rusko přizná odpovědnost za všechny hrůzy, které způsobilo," uvedla Kateryna Michalicyna. "Ano, dialog je možný, ale skutečně jen s lidmi, kteří přiznají odpovědnost," souhlasila Jevhenija. 

Obě autorky potvrdily, že psát s válkou za zády je velmi těžké. "Píšu verše, abych zpracovala to, co prožíváme," řekla Kateryna a dodala, že navzdory válce se ukrajinský knižní svět točí dál. Pomaleji, složitěji, ale stále žije. "Nakladatelé to mají těžké. Vydávat teď knížku třeba v Charkově, kde všichni dosud tiskli, je téměř nemožné. Tiskárny a sklady jsou rozbombardované. Všichni ale dělají, co můžou. Pravdou je, že třeba knihovny se často změnily v místa pomoci, v místa, kde se například tkají sítě a dělají další práce. I to je způsob, jak přežít, jak se s nastalou situací vyrovnat," řekla Kateryna. 

"V Kyjevě se knihy prodávají, více elektronické, ale důležité je, že žijí," dodala Jevhenija. Závěrem padla slova o tom, co bude, až válka skončí. "Nevím, co mě čeká po válce jako člověka, matku, spisovatelku. Jak obnovím všechno, co jsem ztratila. Válka zlomila všechno kolem nás. Jsme jiní," zmínila Kateryna Michalicyna. "Budeme muset hodně pracovat, abychom získali zpět, co jsme touto válkou ztratili.".