António Lobo Antunes: „Do války jsem šel kvůli tomu, že jsem se chtěl očistit od pocitu srabství.“

Nejvýznamnější portugalský žijící autor, António Lobo Antunes, na festivalu Svět knihy Praha odhalil mnohé ze svého zajímavého soukromí provázaného s dramatickými dějinami Portugalska. V průběhu debaty také poodhalil zákulisí psaní knihy Návrat karavel, která při příležitosti jeho návštěvy vyšla poprvé v češtině. 

„V Portugalsku byly koncentrační tábory, docházelo k vraždění demokratů. Knihkupectví byla neustále kontrolována a spisovatelé byli neustále zatýkáni a žilo se v mizerných podmínkách. Šlo o extrémně pravicovou diktaturu a jediní, kdo bojovali proti režimu, byli paradoxně komunisté, kteří žili v ilegalitě. Mnoho z nich zemřelo a řada z nich strávila třeba dvacet let ve vězení. Bylo to neuvěřitelé tiché násilí,“ popisoval život v diktatuře Antunes. V době studií se proti ní bál vystoupit, a tak se rozhodl vstoupit do armády, aby sám sobě navrátil respekt. 

António Lobo Antunes je držitel nejprestižnější portugalské Camõesovy ceny a v souvislosti s jeho jménem se čím dál častěji skloňuje Nobelova cena za literaturu. Tento vystudovaný psychiatr, píše od útlého dětství. V Návratu karavel se do Portugalska vracejí národní hrdinové, kteří se v 16. století stali aktéry zámořské expanze. Mořeplavci Luis de Camoes, Vasco da Gamma, Pedro Alvarez Cabral se navracejí s tisíci kolonisty, kteří po uzavřeném příměří mezi Portugalskem a bývalými koloniemi hledají útočiště ve své staré vlasti. Přicházejí však do moderního Lisabonu 70. let, který se proměnil. 

Podívejte se na tlumočené setkání s portugalským spisovatelem, který mimo jiné prozradil, proč šel studovat medicínu, jak prožíval utrpení války nebo třeba podle čeho se dřív na ulici rozpoznávaly portugalské sociální třídy.