Amir Or: „Čtení je svým způsobem revolta.“

Izraelský básník, novinář a také zakladatel školy psaní poezie Amir Or zaplnil kavárnu v DEPO2015. Diváci si poslechli jeho básně, diskutovali nad smyslem poezie v 21. století a ptali se, zda se její psaní dá naučit.

Muž s uhrančivýma očima i hlasem, jímž četl své vlastní básně, si publikum okamžitě získal. Vysvětlil, jak složité je psát v hebrejštině a proč se rozhodl v tomto jazyce tvořit. „Mnozí považují hebrejštinu za mrtvý jazyk, ale tak to není. Prošla velkým vývojem, ožila,“ říkal. Publikum také zajímalo, proč se rozhodl založit školu psaní poezie. „Založil jsem ji proto, že mě samotného to nikdo neučil, musel jsem projít fázemi, kdy jsem tápal, nevěděl jsem, zda jdu správnou cestou, nikdo mi neporadil. Chtěl jsem, aby mladí básníci měli zpětnou vazbu, aby nešli špatným směrem, aby je někdo nasměroval. Byla to asi dobrá myšlenka, protože od vzniku školy se tento projekt hodně rozrostl,“ přestavil Amir Or svůj zajímavý počin. 

Na otázku, zda vůbec má poezie v přetechnizovaném 21. století ještě své místo, odpověděl, že samozřejmě má, jen je pro ni těžší se ve světě, kde vládne vizualizace, prosadit. „Když čteme, ať už beletrii nebo poezii, musíme při tom být aktivní, zapojujeme se do děje, představujeme si. Do textů tak vstupuje naše fantazie, naše osobní zkušenost, zážitky. To se při sledování televize nebo videí neděje,“ vysvětloval. „Čtení je svým způsobem revolta. Tím, že nás nutí být aktivní, bouříme se proti systému, který chce, abychom raději moc nepřemýšleli. U sledování seriálů skutečně příliš přemýšlet nemusíte. Literatura tu ale vždycky byla proto, aby upozornila lidi na věci kolem nás a to se totalitním systémům ani církvi nikdy moc nelíbilo,“ dodal. 

„Společnost, která se nestará o umění, o kulturu, je společnost umírající. Takovou společnost nesmíme dopustit,“ dodal závěrem velmi inspirativního setkání. Diváci ho za něj odměnili potleskem.